Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Anděl Páně

modlitba, kterou ohlašují zvony kostelů třikrát denně:

ráno, v poledne a večer.

 

Anděl Páně zvěstoval Panně Marii
      a ona počala z Ducha Svatého.

Zdrávas Maria ...

 

Maria řekla: Jsem služebnice Páně,
      ať se mi stane podle Tvého slova.

Zdrávas Maria ...

 

A Slovo se stalo Tělem
      a přebývalo mezi námi.

Zdrávas Maria ...

 

Oroduj za nás svatá Boží Rodičko,
      aby nám Kristus dal účast na svých zaslíbeních.

Modleme se:
     Pane, poznali jsme andělské poselství o vtělení Krista, Tvého Syna, vlej nám do duše svou milost, ať nás Jeho umučení a kříž přivede k slávě vzkříšení.
      Skrze Krista našeho Pána. Amen.


     

Modlitba "Andělské pozdravení" a "Anděl Páně"

Zdrávas Maria, milosti plná, Pán sTebou.
Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života Tvého,
      Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší. Amen

    "Andělské pozdravení" je modlitba k Panně Marii. Je složena z pozdravu sv. archanděla Gabriela (Lk 1, 28.) a z přivítání sv. Alžběty (Lk 1, 42.). Druhou část modlitby se modlil františkán sv. Jan Kapistrán (1386-1456) při záchraně srbského Bělehradu v roce 1456.
     
      Třikrát denně, ráno (6.00), v poledne (12.00) a večer (18.00), zvoní zvony na katolických kostelích a kaplích. Zvoněním si křesťané připomínají velkou událost lidských dějin Vtělení Božího Syna. Tuto událost přišel oznámit (zvěstovat) od Boha sv. archanděl Gabriel Panně Marii, a ona řekla k této Boží nabídce vtělení své ano.
      Modlitba "Anděl Páně" je složena z textu evangelia (L 1,26.28.35.38), modlitby Zdrávas Maria a závěrečné modlitby ze mše při Zvěstování Páně 25. března.
      Nevěřící lidé nechápou smysl tohoto zvonění a většina si zvonění spojuje pouze s tím, že je poledne a "zvoní k obědu". Ranní a večerní klekání (klekánice) je slyšet málokde.
      Ještě do 2. poloviny 20. století se při zvonění "klekání" přerušila práce a lidé klekali k modlitbě.

V České republice jsou obce a města, kde se nezvoní na zvony ranní klekání, aby lidé nebyli buzeni. Někde je ranní zvonění posunuto na pozdější dobu.

   Vznik modlitby "Anděl Páně" je ve františkánské tradici ze 13. století a jejím původcem je sv. František z Assisi. 
      Sv. František z Assisi se na své misijní cestě dostal do Egypta a do Turecka. Tam slyšel volání muezzinů z minaretu (věž mešity) pětkrát za den modlitbu ke cti a slávě Alláha. Jestliže tak muslimové chválí Boha, proč by to také nemohli dělat i křesťané. Po návratu domů do Evropy napsal František listy svým spolubratřím: „A Jeho (Boží) chválu zvěstujte a kažte všem lidem tak, aby v hodinu, když vyzvánějí zvony, aby veškerý lid na celé zemi vzdával chválu a dík všemohoucímu Bohu.“ (List františkánským kustodům - správcům).
      Další listy napsal panovníkům v Evropě: „A vzdávejte Pánu mezi lidem sobě svěřeným tu velkou čest, že bude každý večer heroldem nebo nějakým znamením ohlašováno, že všechen lid má vzdávat chválu a dík Bohu, všemohoucímu Pánu.“ (List vládcům lidu).
      Františkánský bratr Benedikt Sinigardi z Arezza se v roce 1241 vrátil ze Svaté země. Stal se představeným v Arezzu a zavedl v klášteře večerní zvonění s modlením mariánské antifony: „Angelus Domini locutus est Mariae“ (Anděl Páně řekl Marii). V roce 1263 rozhodl generální ministr františkánů bratr Bonaventura z Bagnoreggia, na generální kapitule v Pise: Bratři ať vedou věřící k tomu, když se v klášteřích zvoní ke kompletáři, aby třikrát pozdravili Pannu Marii. Ať to dělají stejnými slovy, jak Marii pozdravil anděl Gabriel: Ave Maria.
      Na kapitule františkánů v Padově v roce 1294 bylo rozhodnuto, aby: „Ve všech konventech ať se večer třikrát zvoní na poctu Matky Boží. Všichni bratři ať pokleknou a třikrát se modlí Ave Maria, gratia plena (Zdrávas Maria, milosti plná).“ Lidé ve středověku měli rozšířenou představu, že anděl navštívil Pannu Marii večer.
      V roce 1307 je o večerním klekání zápis v uherském městě Granu. V roce 1317 zavedli měšťané Parmy ranní zvonění s modlitbou Regina coeli (Královno nebeská). To proto, aby si večer připomínali Ježíšovo vtělení a ráno jeho vzkříšení.
      197. papež Jan XXII. potvrdil v roce 1318 františkánské večerní zvonění s trojím pozdravem Panně Marii - Ave (Zdrávas). V roce 1327 je zápis o zvonění Ave v Římě. Po večerním zvonění se ve středověku uzavíraly městské brány a tím skončil den. O zvonění v poledne je první zpráva u nás z roku 1386 za krále Václava IV. v Praze. To proto, aby si lidé připomněli v poledne Ježíšovo ukřižování. Nejdříve se zvonilo v poledne pouze v pátek.
      V některých farnostech zvoní zvony ještě v 15 hodin na připomínku Ježíšovy smrti, ale toto zvonění je ojedinělé a neujalo se v celé katolické církvi.
      V roce 1456 určil 210. papež Kalixt III., aby se polední modlitba obětovala za vítězství křesťanských vojáků proti muslimským Turkům. Z roku 1603 je zápis, že trojí zvonění je v celé římskokatolické církvi.
      Modlitba Anděl Páně, jak ji známe dnes, je zapsána v Officiu Parvum Beate Virginis Mariae (Malé hodinky blahoslavené Panny Marie) z roku 1571 za 226. papeže sv. Pia V. 
      Papež se modlí s věřícími modlitbu Anděl Páně o nedělích a svátcích ve 12 hodin na Svatopetrském náměstí, aby zdůraznil, že je to společná modlitba celé církve.
                      (podle Gottfrieda Eggera OFM z 6.10.2002)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 



Archiv

Kalendář
<< říjen / 2022 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 206995
Měsíc: 1646
Den: 60